Dědictví otců

Dědictví otců - Robert Merle (Fortune de France)

Jednou z možností, jak se obyčejný člověk mohl stát ve středověku šlechticem, byla služba v armádě. Touto cestou se vydal i lékárníkův syn a vystudovaný lékař Jan. Za věrnost a odvahu byl povýšen mezi nobilitu a když se rozhodl ukončit vojančení, spolu s pokrevním bratrem si pořídili malé panství. Díky píli i reformované náboženské víře, která podporovala podnikavost a šetrnost, se jim začalo dařit a jejich hospodářství vzkvétalo. Jan se oženil a měl dva syny z pravého lože. Nejstarší byl od malička vychováván jako budoucí majitel panství, druhorozenému Petrovi naplánoval pro začátek kariéru lékaře, se kterou i on sám začínal. Ale díky bouřlivým událostem, které zmítaly Francií v druhé polovině šestnáctého století, i díky bouřlivému charakteru hlavního hrdiny nakonec vše bylo jinak.

Milovník historických románů, který nečetl geniální ságu Dědictví otců začínající stejnojmennou knihou, jako by vlastně ani nežil. Takové zanedbání je nutné co nejrychleji dohnat. Stejně tak by po této knize měl sáhnout každý, koho zajímá Francie a nebo reformace v křesťanství. No a jednoznačně by si ji neměli nechat ujít ani milovníci dobrých příběhů a lidé, kteří milují krásný, i když cíleně archaizovaný, jazyk (ten je tady opravdu mistrovský a i překladatelé si zaslouží nepředstavitelný respekt). Navíc je docela zajímavé, že některé otázky i obrazy, které se v této knize začínají objevovat (a plně se rozvinou v dalších dílech) zase v dnešních dnech získávají na aktualitě.

Malevil

Malevil - Robert Merle (Malevil)

Přemýšleli jste někdy, jak by asi vypadal svět po totální jaderné válce? Hlavní hrdina knihy Malevil se tím ani moc nezabýval. Žil si poklidně svůj život poblíž malé francouzské vísky na starém hradě, který si zamiloval už v dětství a jako dospělý si ho nakonec i pořídil. Scházel se s přáteli, měl své drobné milé plány do budoucna, dokonce přemýšlel i o angažmá v lokální politice. A pak přišel ten den... Bez jediného varování nastala Apokalypsa. Přežil ji jen náhodou i se skupinou přátel a všem nezbývá nic jiného, než se nějak s novou realitou a možností, že jsou dokonce posledními představiteli lidského druhu nějak vyrovnat.

Malevil je nepředstavitelně sugestivní kniha. Sáhl jsem po ní po přibližně dvacetileté pauze a rozhodně toho nelituji. Přečetl jsem ji téměř jedním dechem. Sice jsem již věděl, co a jak se kdy stane, ale člověk si znovu vychutnával ten přechod z lyrické banality maloměsta či přímo vidlákova do totální deprese po něčem, co se přece nemůže stát a nemělo stát až k drobným výhonkům naděje.

Někdo knížce vyčítá údajnou levicovost, ale ta tam ve skutečnosti není. Jedna z významnějších postav je sice bývalý komunista, ale k jeho postojům autor přistupuje s nadhledem i mírnou zlomyslností a spíš se řeší nutnost přežití celé skupiny. Která funguje na kombinaci drobné komunity podřízené dobrovolně vybranému skorodiktátorství. Model je v dané situaci velmi uvěřitelný a jako alternativa se nabízí ještě teokratický diktát nebo vojenská tyranie, což v postapokalyptickém světě jsou také velmi reálné modely, ke kterým by se asi rozptýlené skupinky lidí uchýlily. Vše by záleželo na dominujících osobnostech. Mimochodem k podobným názorům docházela většina autorů, kteří se pustili do spekulace, co by mohlo nastat po nějaké globální katastrofě, která by lidstvo téměř vyhladila.