Bernard Cornwell - Sharpův triumf (Sharpe's Triumph)
Druhý díl (dějově chronologicky, nikoliv podle toho, jak série vznikala - příběh byl dopsán až jako sedmnáctý v sérii) dobrodružství britského vojáka Sharpa se odehrává v Indii na samém začátku devatenáctého století. Kulisou je počátek kariéry slavného britského generála Arthura Wellesleye jehož tažení proti indickým vládcům umocnilo pozici Anglie na subkontinentu. Sharpe se stane náhodným svědkem masakru, který provedl přeběhlík z britské armády a pronásledování zrádce spolu s tažením vojska je hlavní náplní knihy, která vrcholí slavnou bitvou u Assaye. Tam budoucí vévoda z Wellingtonu zaútočil na skvěle opevněnou přesilu a...
Jako u jiných Sharpových příběhů i tato kniha je napsána svižně a ten, kdo má rád vojenské historické romány ji může přečíst de facto na jedno posezení. Je zde i syfilitický démon Obadiah Hakeswill, jehož neustálá snaha zničit Sharpa dává knize ještě další dobrodružný náboj. No a samozřejmě jako vždy je zde perfektně zpracované historické téma a popisy bitev, kde si autor dovolil odchylky od reality jen tam, kde neexistují jakékoliv záznamy (a jedná se o detaily) a jeho návrh popisu událostí vypadá velmi věrohodně.
Opravdu hodně povídek od Jaroslava Haška
Jaroslav Hašek - Opravdu hodně povídek od Jaroslava Haška
Jedním z reklamních triků, kterým firmy prodávající tzv. ebooky neboli elektronické knížky lákají další čtenáře, je vydávání některých titulů zdarma. Někdy se jedná o začínající autory, jindy o autory, kteří se rozhodli část své tvorby zveřejnit tímto způsobem (a třeba pak nalákat ke koupi jejich jiného titulu) a ještě v jiných případech jde o knihy, jimž se už skončila autorská práva. Tato kniha je právě onen třetí případ, protože od úmrtí našeho slavného humoristy uplynulo už více než sedmdesát let.
Pro milovníky Švejka, k nimž patří i autor těchto řádků, je to asi povinná záležitost. Jedná se o dva a půl tisíce různých více či méně rozverných a převážně hodně krátkých příběhů. Najde se tam i pár historek se Švejkem, ale rozhodně kniha na nich nestojí. Celkově je to hodně nevyrovnané. Haškovi se určitě nedá upřít obrovská fantazie, také sám prožil či v putyce vyslechl nepřeberné množství zábavných historek. Jenže bohužel převážně psal proto, aby měl na dalšího panáka či pivo a v mnoha případech to také tak vypadá. Čtenáře u mnoha povídek nadchne skvělý nápad, ale pak rozvinutí příběhu někde umře a nebo má člověk pocit, že to bylo literárně i obsahově hodně odfláknuté.
Celkově si myslím, že pro "nehaškovského" čtenáře je to příliš velké sousto a zhruba tak po třetině knihu odloží nebo prolistuje a číst bude už jen to, kde ho zaujme název. A ten, kdo miluje Švejka, bude mít často dojem, že už mnoho příběhů někde četl, že je to vlastně syrovější verze rozverných historek vyprávěných naším rozšafným vojákem a jeho kamarádem jednoročním dobrovolníkem Markem. A také pak chápe, proč některé texty knižně dosud nevyšly (a tištěného vydání se asi nedočkají).
Jedním z reklamních triků, kterým firmy prodávající tzv. ebooky neboli elektronické knížky lákají další čtenáře, je vydávání některých titulů zdarma. Někdy se jedná o začínající autory, jindy o autory, kteří se rozhodli část své tvorby zveřejnit tímto způsobem (a třeba pak nalákat ke koupi jejich jiného titulu) a ještě v jiných případech jde o knihy, jimž se už skončila autorská práva. Tato kniha je právě onen třetí případ, protože od úmrtí našeho slavného humoristy uplynulo už více než sedmdesát let.
Pro milovníky Švejka, k nimž patří i autor těchto řádků, je to asi povinná záležitost. Jedná se o dva a půl tisíce různých více či méně rozverných a převážně hodně krátkých příběhů. Najde se tam i pár historek se Švejkem, ale rozhodně kniha na nich nestojí. Celkově je to hodně nevyrovnané. Haškovi se určitě nedá upřít obrovská fantazie, také sám prožil či v putyce vyslechl nepřeberné množství zábavných historek. Jenže bohužel převážně psal proto, aby měl na dalšího panáka či pivo a v mnoha případech to také tak vypadá. Čtenáře u mnoha povídek nadchne skvělý nápad, ale pak rozvinutí příběhu někde umře a nebo má člověk pocit, že to bylo literárně i obsahově hodně odfláknuté.
Celkově si myslím, že pro "nehaškovského" čtenáře je to příliš velké sousto a zhruba tak po třetině knihu odloží nebo prolistuje a číst bude už jen to, kde ho zaujme název. A ten, kdo miluje Švejka, bude mít často dojem, že už mnoho příběhů někde četl, že je to vlastně syrovější verze rozverných historek vyprávěných naším rozšafným vojákem a jeho kamarádem jednoročním dobrovolníkem Markem. A také pak chápe, proč některé texty knižně dosud nevyšly (a tištěného vydání se asi nedočkají).
Tajemný Etrusk
Mika Waltari - Tajemný Etrusk (Turms, kuolematon)
Po zvláštním mystickém úvodu, který pochopíme pořádně až po dočtení knihy, se přeneseme do Řecka, kde se začneme podrobněji seznamovat s hlavním hrdinou. Tím je Turms, nalezenec vychovaný v Malé Asii, na kterou právě hodil zapálenou pochodeň vzpoury proti perské hegemonii. V knížce sledujeme jeho osudy, kdy prochází antickým světem v období, kdy z roztroušených řeckých států se pomalu začíná rodit velká síla, která dokáže srazit na kolena i nejmocnější světovou říši.
Tajmený Etrusk je kniha bezesporu skvělá. Konec konců Mika Waltari vlastně ani jiné psát neuměl. Je zde velmi pečlivě zpracován historický kontext doby (hnidopichové prominou, samozřejmě se jedná o znalosti, které jsme měli v době, kdy byl román napsán), "on the road" příběh plný různých zvratů a také samozřejmě věčná láska. Tady je jedna ze silnějších stránek knihy, v porovnání s jinými známými Waltariho příběhy, žena je sice jakási femme fatale, ale tentokrát je si toho hlavní hrdina vědom a i když se částečně nechává zmítat jejími rozmary, bere to jako záležitost osudu a nutnosti.
Snad jediná věc, která může některé čtenáře milující čisté historické romány trochu mást je silný mystický až téměř pohádkový či vlastně fantasy náboj, který je v celém románu přítomen. Někdo dokonce z toho důvodu odloží knihu, protože se zvláštní a neuchopitelná mystika objevuje hned na začátku a jedná se o relativně obsáhlou pasáž "bez děje". Ale dle mého názoru není vůbec na škodu. Mimochodem Waltariho čtenáři se velmi často dělí na Etruskovce a Sinuhetovce (komu nesedlo jedno, sedne obvykle druhé), těžko říci proč, já mám obě knihy podobně rád, i když jsou velmi rozdílné.
Po zvláštním mystickém úvodu, který pochopíme pořádně až po dočtení knihy, se přeneseme do Řecka, kde se začneme podrobněji seznamovat s hlavním hrdinou. Tím je Turms, nalezenec vychovaný v Malé Asii, na kterou právě hodil zapálenou pochodeň vzpoury proti perské hegemonii. V knížce sledujeme jeho osudy, kdy prochází antickým světem v období, kdy z roztroušených řeckých států se pomalu začíná rodit velká síla, která dokáže srazit na kolena i nejmocnější světovou říši.
Tajmený Etrusk je kniha bezesporu skvělá. Konec konců Mika Waltari vlastně ani jiné psát neuměl. Je zde velmi pečlivě zpracován historický kontext doby (hnidopichové prominou, samozřejmě se jedná o znalosti, které jsme měli v době, kdy byl román napsán), "on the road" příběh plný různých zvratů a také samozřejmě věčná láska. Tady je jedna ze silnějších stránek knihy, v porovnání s jinými známými Waltariho příběhy, žena je sice jakási femme fatale, ale tentokrát je si toho hlavní hrdina vědom a i když se částečně nechává zmítat jejími rozmary, bere to jako záležitost osudu a nutnosti.
Snad jediná věc, která může některé čtenáře milující čisté historické romány trochu mást je silný mystický až téměř pohádkový či vlastně fantasy náboj, který je v celém románu přítomen. Někdo dokonce z toho důvodu odloží knihu, protože se zvláštní a neuchopitelná mystika objevuje hned na začátku a jedná se o relativně obsáhlou pasáž "bez děje". Ale dle mého názoru není vůbec na škodu. Mimochodem Waltariho čtenáři se velmi často dělí na Etruskovce a Sinuhetovce (komu nesedlo jedno, sedne obvykle druhé), těžko říci proč, já mám obě knihy podobně rád, i když jsou velmi rozdílné.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)