Ostrov, který není

Jiří Medek - Ostrov, který není (Libeňská balada)

Pražská Libeň představovala od svého vzniku osobitou enklávu, kterou postupně hlavní město obklíčilo ze všech stran. Tři na první pohled nesouvisející příběhy „Ostrova, který není“ patří do osmdesátých letech dvacátého století, kdy nová výstavba začala pronikat do tradičních struktur čtvrti a jejího způsobu života a měnit ho. Takže se ani nelze divit, že někteří aktéři vzájemně zauzlovaných příběhů tradiční rozměr vyprávění přesahují až do světa magického realizmu. Próza má charakter poněkud teskné skladby o osudových a často nesmírně dramatických setkáních a odtud zřejmě pramení i v podtitulu odkaz na baladu jako literárně celkem přesně definovaný tvar.

Popisovaný svět se v mnoha směrech po roce 1989 radikálně změnil, ale například láska, vášeň, bolest dospívání, vzájemné nacházení a opětovné ztrácení, střet generací a střet kultur hoří stále stejnými plameny a stejnou barvu má i krev. A Vltava kolem ostrova, který ostrovem není (jen se podívejte na mapu, že Libeňský ostrov má vlastně charakter rozeklaného mysu) si klidně dál teče.

 Koho nezajímají historické a lidské přesahy, může ten vrkoč upletený z tří příběhů („Pro violu a hoboj“, „Čirikloro“ a „Paví pláč“) číst jako milostný románek, nebo topograficky celkem přesný průvodce Libní, případně etnografickou studii o Cikánech či erotického průvodce zmatky nejen dospívajících, a to všechno dokonce s kriminální zápletkou.

Knížku je možno pro ebooky zdarma stáhnout ZDE.

Recenze čtečky Prestigio PER3464B

Prestigio PER3464B patří mezi nejlevnější čtečky na trhu, které využívají technologii elektronického inkoustu. Není to nedodělaný tablet, který se snaží ohromit uživatele spoustou funkcí, přístroj čte ebooky a jediná funkce mírně navíc je přehrávání hudebních souborů. Žádné wifi ani prohlížení internetu, de facto jen čtení. A to dokáže docela slušně i když ...

Asi nejlepší formát pro komfortní čtení je zde epub, i když samozřejmě čtečka zvládá i celou škálu dalších, včetně mobi, txt či pdf. U epubu zarovnávání do bloku vyřeší problém s dělením slov, i když jazykové puristy stejně asi nepotěší jednoslabičné předložky na konci řádku. S tím se ale nic moc dělat nedá. Komfort čtení je v pořádku, je zde možnost třech různých velikostí textu, která asi bude stačit každému. Inkoust je černá na šedé bez podsvícení, ale i bez odlesků na světle. Konec konců jde o eink, takže nic překvapivého, i když zároveň nic nejmodernějšího. Mezi další užitečné základní funkce patří výběr stránky, deset posledních oblíbených knížek otevřených na poslední rozečtené stránce a také pár záložek. Na čtení to úplně stačí. Poznámky, hmm ... nejsou. Ale na druhou stranu, při čtení beletrie je to pro naprostou většinu lidí úplná zbytečnost. Ovládání není dotykové ale na tlačítka, která jsou umístěna v dolní části přístroje. Nic po stranách. Text je možno manuálně otočit a číst na šířku. Dobíjí se a nahrává další obsah přes USB port. Žádné ochrany, prostě kopírujeme soubory z počítače a vytváříme si strukturu podle chuti (dobré pokud tam chceme mít knihovnu, nahrávat to jen tak halabala na jedno místo by při desítkách knih dělalo nemalý problém v orientaci).

 Tolik k strohému popisu, ale každá recenze by si měla všimnout i případných menších problémů. A ty zde bohužel jsou, i když je možné si na ně celkem rychle zvyknout. První věcí je naprosto strašný manuál, přesněji takový letáček, kde se dozvíte s mírnou nadsázkou jen to, jak čtečku zapnout a pak jiné věci, včetně zvětšení textu musíte zjistit sami. Je to sice poslední dobou u výrobců čehokoliv zvykem, ale nic to nemění na tom, že to není správné. Druhou záležitostí je firmware. Ten se kterým se zatím prodává má dost pomalou odezvu při obracení stránek, řeší to jeho aktualizace ze stránek výrobce, ale to už je menší magie, kterou nemusí každý čtenář zvládnout (pozor, zazálohujte si před tímto krokem vše, co na ní máte). K závažnějším problémům patří potíže s tlačítky. Někdy nereagují tak jak by měly (dobré je to občas "rozklikat") a bohužel občas člověk najednou při otočení další stránky místo toho buď obrátí text a nebo vyskočí do hlavního menu. Není to rozhodně věc, co by se děla každých pár minut, ale poprvé to dost nepříjemně překvapí. Pak si na to lze zvyknout asi jako na podobný jev, že se nám někdy nechtěně při závanu větru otočí stránka. Ale jedná se určitě o významnou technickou chybu. Menší připomínka je i k baterce. Stačí, pokud si nahráváme knihy po každé četbě asi nám nijak vadit nebude. Tři až čtyři knížky (i když to záleží na rozsahu) zvládne na jedno nakopnutí. Ale vyjet na dovolenou bez kablíku by asi nebylo to pravé ořechové. A poslední drobnost je obal. Výrobce žádný nedělá a pokud toužíte po kožené knížce, tak si ji maximálně můžete někde nechat na míru vyrobit.

Finální verdikt? Za nízkou cenu přiměřeně, ale rozhodně ne spousta, muziky. Prestigio PER3464B je opravdu levná čtečka, se vším co slovo levná přináší. Pokud cena nepůjde výrazně dolů a nebo další aktualizace firmware neudělá zázraky, velmi rychle ji vytlačí několik konkurenčních čteček, které jsou dnes dražší doslovně jen o stokoruny.

Válka s mloky

Karel Čapek - Válka s mloky

Válka s mloky je jedním z nejlepších protiválečných děl, jaká kdy byla napsána. A nejenom v české literatuře, ale i v celosvětové. Inspiraci samozřejmě je nutné hledat v době, kdy Karel Čapek žil a tvořil, neboli v meziválečném období, kdy hned za našimi západními hranicemi začalo vznikat další velké nebezpečí pro mír (ačkoliv ještě před nedávnem byl vyhlášen konec velké války co měla ukončit všechny jiné války). Kniha je jasným varováním nejen přímo před konflikty, ale i před zvyky politiky či byznysu, které pro svůj krátkodobý zisk, dokážou nejen uzavřít pakt s ďáblem, ale hlavně toho ďábla vytvořit. A to se stačí rozhlédnout jen trošku kolem sebe, abychom okamžitě viděli, že Válka s mloky je neustále aktuální, že nesmyslnost jednání elit nebyla jen v dobách pana Čapka, ale že zase a znovu se opakuje. Plusem Války s mloky je ale fakt, že jakkoliv její poselství je hluboké, tak zároveň nejde o nějakou nudnou moralizující literaturu, ale dobře a svižně napsanou knihu. Řekněme o takové kvalitní a rychlé science fiction.

Válka s mloky je kniha, které může již být volně šiřitelná, proto je možné ji zdarma plně legálně stáhnout.
Nabízí ji například serve Ebookeater zde a nebo Městská knihovna zde. V obou případech je k disposici více formátů, takže majitelé čteček si vyberou. Osobně mírně kritizuji verzi z Městské knihovny, kde se uráčili vypustit věc pouze oscanovanou bez korektury (asi ani zběžné nebo provedené někým, kdo moc tomu nerozumí), ve které je více chyb než by bylo milé. Ale možná jsem jen hnidopich.

Ať žijí ebooky

Autor těchto stránek se strašně dlouhou dobu bránil před čtením knih v elektronické podobě. Znáte to, jenom kniha je kniha (jak moudré), musí mi to šustit mezi prsty a hlavně, vždyť se to na těch obrazovkách přeci vůbec nedá číst. Se staromódním opovržením jsem koukal na ty, co si někde v metru louskají něco na různých divných plackách a s hrdostí jsem jim ukazoval krásné obálky svých pokladů. Jenže potom se v rodině objevila čtečka knih. Do ruky ji dostal člověk, který měl původně ke knihám naprosto stejný přístup jako já. A já ho rok pozoroval a decentně se vyptával. A ejhle, místo odhození elektronického krámu do kouta ho začal nosit všude místo normální knížky. A při otázce na kvality nové hračky, odpověď zněla zhruba tak, kdo to vyzkouší, pochopí jak je to výborné. Tak jsem to vyzkoušel a ... propadl kouzlu čtečky ebooků také.

Jaké jsou výhody? Rozhodně klíčová je zde mobilita a místo v domácí knihovně. Pokud patříte mezi knihomoly toho typu, jako je autor těchto řádků, určitě víte, že dříve nebo později musíte přestat knihy kupovat, protože se vám prostě nemůžou domů vejít - zvláště pokud máte rodinu. A pokud často kamkoliv jezdíte, tak určitě víte, že někdy to není úplně ono jen z důvodu velké tlusté bichle tahat s sebou nějaký baťůžek. Jsou samozřejmě knihovny, bůh zaplať za ně, ale znamená to další cesty, často omezenou dostupnost a mnohdy se chceme k nějaké knize vracet často a pak ... ji prostě musíme vlastnit. Navíc ten kdo čte rychle, většinou dost trpí na dovolených, kam prostě nemůže naložit jeden kufr plný knih, protože by ho zbytek rodiny poslal do háje a v letadle by se asi i nedoplatil :) Tohle všechno řeší tenká placička, kterou většinou jde vložit do vnitřní kapsy u bundy.

Komfort čtení u klasických čteček je velmi slušný, samozřejmě za předpokladu, že mluvíme o tzv. elektronickém inkoustu. Jsou samozřejmě i různé produkty, které si říkají čtečky, ale místo této technologie používají lcd či tft displeje a tím pádem se jedná spíše o zjednodušené tablety. U nich je pohodlí při čtení výrazně nižší - i když pokud jsme zvyklí číst jen maximálně -náct minut denně, tak si toho asi nevšimneme. Část lidí čte i na mobilech či klasických tabletech, ale na x hodin to opravdu není, o výdrži baterie ani nemluvě (u klasických čteček s elektronickým inkoustem se jedná o tisíce stránek na nabití, co jiné výrobky nemohou zatím dosáhnout).

A jaké jsou nevýhody? Samozřejmě čtečka je mnohem křehčí než kniha, takže klasická románová situace, kdy nás bible na prsou zachránila před kulkou samozřejmě nenastane. Musíme být na tuto hračičku hodně opatrní, řešit se to musí různými pouzdry a je to mimochodem velmi důležité kritérium i při výběru samotného přístroje - je fajn mít čtečku, ale je velmi blbé mít takovou, kterou musíme mít jen doma, protože se nám venku poškrábe, poláme nebo se jí zničí displej. Padat či sedat si na tento přístroj také není doporučeno. Pokud čteme rychle, tak je na začátku mírně iritující velikost stránek, která je na úrovni opravdu malinkatého paperbacku, ale tohle je s časem věc zvyku, zvláště pokud nám čtečka rychle přesouvá stránky. Čtečky také různě pracují s různými formáty a člověk si musí na to zvyknout a vybírat pak jen ten, který zpracovávají nejlépe. A nebo, pokud mu to podmínky umožňují, převádět své dokumenty na ten, který mu pasuje nejvíce. No a samozřejmě, stále to není kniha. Všecko je zde z hlediska obsahu stejné, ale obálka, papír či vůně prostě nikdy do počítače přenesená nebude. Takže u nejoblíbenějších svazků se člověk stejně nákupu klasické "papírovky" nevyhne, už jen proto, aby ji mohl předat svým dětem. Tak jako získal základ své knihovničky od rodičů a u některých svazků i třebas od pra či praprarodičů.

A jaký mají čtečky vztah k těmto stránkám. Od teď bych nejraději prezentoval zde profily knížek, které je zároveň možno někde legálně stáhnout. Čili jim buď vypršela autorská práva a nebo jsou součástí nějakého projektu jako např. Ebookeater nebo je například autor nabízí na svých stránkách.