Věž vlaštovky

Andrzej Sapkowski - Wieza Jaskolki

Věž vlaštovky je čtvrtá část velké pětidílné ságy o osudech zaklínače Geralta, který se snaží zachránit svou "dceru" Ciri. Ta, těžce raněná je zachráněna poustevníkem, který pomalu zjišťuje, že možná jde jen o někoho více, než jen o rabiátského přivandrovalce. A z jejího vyprávění se čtenář dozví něco více o nové démonické postavě, která bude odehrávat důležitou roli až do konce ságy. Geralt zoufale hledá další informace o ztracené dívce a mezi tím se ve světě mění osudy států a všemocných impérií. Čtenářskou atraktivitu této knihy velmi výrazně zvyšuje autorova hra z časem, nemáte tu jasnou linku, kdy vše vychází ze všeho, ale různé skoky, delší i kratší úseky, návraty zpět atd. Taktéž popisy děje, které se člověk dozví ne od hlavního hrdiny, ale od nějakého svědka události jsou dalším trikem, kterým Andrzej Sapkowski přitlouká čtenáře ke svému dílu tak, že nemůže odejít, dokud není poslední stránka knihy za ním. Obecně se dá říci, že Věž Vlaštovky patří ke skvělejším fantasy knihám a to i bez ohledu na to, že je to jen menší část velké ságy - a mimochodem mezi čtenáři a fanoušky získala de facto bezkritický obdiv na rozdíl od předchozího dílu, s nímž někteří měli jisté problémy.

Enderův stín

Orson Scott Card - Enders shadow

Enderova hra je pojem. Každý čtenář literatury sci-fi, kterému nejde jen o běhání superhrdiny po planetách a odstřelování emzáků a padouchů po tisících, ji buď zná, nebo musí poznat. A dobré je ji poznat ještě před čtením knížky Enderův stín. Ta totiž je vyprávěním, jak celou záležitost s termiťany viděl nejbližší Enderův pobočník. A mít druhý úhel pohledu bez toho prvního, je rozhodně pro čtenáře spíše frustrující než obohacující. Na druhou stranu jde o úplně samostatnou knihu (a také vlastně jistý počátek minicyklu v Enderově světě), takže číst ji jen tak rozhodně jde a rozhodně to je velký čtenářský zážitek. Jen ten může být výrazně bohatší právě znalostí i prvního prvního dílu z celé velké enderovské ságy. Při opačném čtení hrozí i problém, že spousta věcí v Enderově hře bude samozřejmější a pozbavena jistého kouzla. Asi jako byste si nalistovali knihu na konec a přečetli poslední kapitolu a pak se teprve vrátili na začátek. Kvalitní dílo zůstane, jen to překvapení se vypaří.

Děti ducha

Orson Scott Card - Children of the Mind

Děti ducha jsou čtvrtou a poslední (prozatím dějově) knihou z fascinujícího světa budoucnosti, který začal skromně jednou nevinou Enderovou hrou. Ve skutečnosti vlastně jde o druhou část třetí knihy, neboli o přesné pokračování děje v místě, kde se skončil první díl. Dá se říci, že hlavním hrdinou tentokrát není Ender, ale postava, která vznikla z prvního vesmírného skoku, část Enderova pravého já, neboli mladý Peter, který spolu s Wang mu se snaží zastavit úder vesmírné flotily (nikdo neví, že ohrožení, které má zlikvidovat již neexistuje a přesněji i když se to může dozvědět tak nemá možnost ověřit pravdivost informace a had si začne požírat svůj vlastní ocas). Děti ducha jsou velmi dobrým vyvrcholením původní série. V předchozích dílech si čtenář začal pomalu zvykat na obraz člověka a lidstva obecně, jako na cosi převážně tupého, agresivního a nenávistného. Najednou se ale začne ukazovat, že nádoba má i druhé dno. Že změny chování a osudu jsou vlastně možné. U této knihy se dá říci, že mnoha čtenářům, kteří byli unavení Xenocidou, jejich mírné utrpení vynahradí. Najednou po dočtení posledních řádek vše bude jasné a samozřejmé a to co z předchozího dílu se zdálo jako zbytečné a samoúčelné najednou má hlavu i patu (a navíc člověk bude obohacen několika velmi zajímavými filosofickými koncepcemi, ale na to je asi už čtenář O. S. Carda zvyklý).

Pyramidy

Terry Pratchett - Pyramids

Hlavním hrdinou je mladý princ malého království rozloženého podél řeky, který je na začátku této knihy vyslán do centra všeho dění a vědění, jakým je Ankh Morpork za vzděláním. A protože nejlepší vzdělání nabízí cech vrahů, tak i tento budoucí panovník je školen na vraha. Království, ze kterého princ a možná i budoucí vrah Těpic (nebo možná přesněji Ptepic) se jmenuje Mžilbaba a velmi nápadně připomíná starověký Egypt - konec konců pro ty, kteří nebyli školním dějepisem příliš dotčení to jasně naznačuje i název knihy. Čtenář zde bude mít možnost nakouknout do světa zvyků a tradic a jak vůbec říše opírající se jenom na nich může fungovat a co je možno či nutno dělat, aby došlo k nějakým změnám. Pyramidy jsou v sérii Zeměplochy de facto samostatné dílko, kterému nic nepředchází a na nic nenavazuje. Dá se ji doporučit jako první čtivo pro každého, kdo si chce Pratchetta vyzkoušet, ale nemá načteno příliš moc z fantasy a proto by mu utekla spousta vtipů z prvních dvou dílů Mrakoplašových dobrodružství. Zde bude mít možnost se poklidně seznámit se stylem autora a také i částečně s tím, jak celá Zeměplocha funguje (nebo nefunguje).

Idiot

Fjodor Michailovič Dostojevskij - Идиот

Idiot z názvu této knihy je kníže Lev Nikolajevič Myškin. Tato osoba se velmi liší od svého okolí. Je totiž velkým dobrákem, navíc citlivým a moudrým, čili prostě pro většinu zkaženého světa typický naivní idiot. Přece nejvíce se cení dravost a sobectví, lidé kteří to nechápou jsou pro náš svět určitě nepoužitelní. Román je příběhem tohoto šlechtice, který se vrátil ze Švýcarska (kde si léčil své hodně pochroumané nervy) do Ruska a střetl se s jeho egoistickou realitou. Ale měl něco v sobě, co dokázalo jeho okolí přesvědčit, že možná opravdu není až takový hlupák. Bohužel prostředí mnoho věcí mění a navíc tragédie dokáže převrátit vše vzhůru nohama. Idiot byl velkou inspirací pro další tvůrce a není divu, šlo o téměř nemožný pokus vytvořit jakýsi reálný obraz naprosto dokonalého člověka a jeho konfliktu se světem.  

Xenocida

Orson Scott Card - Xenocide

Xenocida je třetí kniha z enderovské série. Pokračuje přesně tam, kde skončil předchozí díl. Lidstvo zjistilo, že jediný inteligentní druh, který přežil jeho expanzi může být zároveň smrtelným ohrožením. Nepřímo, jde o to, že jak druh tak i jeho planeta obsahují nemoc, proti které neexistuje zatím žádná věčná obrana. Je schopen neustálých mutací a neléčený virus je smrtelný. Tuto situaci se vláda rozhodla řešit klasickým způsobem, další xenocidou. Podle ní je nutno zachránit lidstvo i za tu cenu, že znovu bude vyhlazena inteligentní rasa. V tomto díle čtenář znovu bude sledovat boj Endera, jeho sestry spolu s lidmi, pequenini (všichni ale nejdříve musí vyřešit problém boje mezi sebou) a počítačem Jane o pochopení mezi různými rasami a hlavně o záchranu planety a života na ní. Situaci komplikuje fakt, že vláda má k disposici "planetu géniů", která jí pomáhá řešit naprosto neřešitelné záhady, jakými jsou například zásahy téměř všemocné Jane do komunikace. Ale i zde je situace výrazně složitější, objevuje se dilema či schopnost je prokletí a jestli pán vlastně není jen otrokem. Kniha Xenocida se také zabývá i zkoumáním otázky jestli je možná cesta vesmírem ve formě rychlých skoků a jak by případně mohla být řešena.